O mně, barvách, vůních, esencích 

z květin, hudbě, kráse a tak.....

Šťastný den přeji,
jmenuji se Zdeňka Floriana a pěkně Vás vítám v ráji šťastných hvězd, které vytvářím pro radost a vnitřní proměnu všech, kdo věří, že smyslem života je láska, radost, spolupráce a také vývoj a růst.

Jako průvodkyně v oblasti sebepoznání pomáhám lidem žít vědomější a radostnější život. Každý člověk dostal nějaké hřivny do vínku a když je vědomě rozvíjí, je šťastný a z nitra mu září spokojenost. Doslova vypadá, jak kdyby z něj či na něj zářila šťastná hvězda. Je radost takovému procesu napomáhat.

Dlouhá léta se věnuji pedagogice, literární činnosti, alternativní léčbě, květové terapii, aromaterapii, zpěvu a tanci, široké škále výtvarných činností, astrologii a numerologii a nemůže zde samozřejmě chybět ani harmonizační působení barev.

Osobně barvy, vůně, hudební tóny vnímám intenzivně od dětství....
a to právě tak jejich krásu jako jejich nedostatek či nelad.
Narodila jsem se v r. 1971 - tedy v době socialismu, kdy bylo spíše šedivo. Rozhodně to však neplatilo o naší rodině. Rodiče byli velmi renesanční lidé, doma se stálo něco tvořilo, vařilo, malovalo, jezdilo do přírody, posléze i stavělo a zahradničilo. Mělo to tedy svůj vzlet, ale i pevné, solidní kořeny. No a právě barvy zde sehrály velmi důležitou roli.

V našem dětském pokoji, který situován na sever a do ulice, a který by za obvyklých okolností působil spíše chladně a temně, bylo vše sladěno žluto-oranžově a tak naopak vyhlížel velmi teple a světle. Ve žluto-oranžové barvě byl koberec, závěsy, lampičky, lustr i výplně bílých skříněk, které rodiče tapetou tón v tónu vytapetovali.
Po stěnách byly naše vlastní radostné "vitráže", obrázky z plastovo-skleněných korálků, které se v troubě za vysoké teploty rozpustily, spojily v celek a nabyly průzračnosti. Náš pokoj byl oázou radosti
a líhní nápadů a tvorby.

A krásně barevně sladěný byl celý náš byt. Nejraději jsem měla chvíle, když jsme se ve čtvrtek v podvečer schoulily se sestrou do zlatavých křesel v obývacím pokoji a rodiče nám pouštěli nejrůznější hudební nahrávky. Tehdy krásně nastartovali můj smysl pro zvukomalebnost.

Když jsem přišla domů ze školy, na smrt znavená nezáživnou výukou, za chvilku mě to prostředí domova doslova "nahodilo" a já zase radostně utíkala na jeden z mnoha kroužků, které jsem navštěvovala. Byla jsem totiž od dětství velmi tvořivá povaha (mám slunce a mnoho dalších planet v 5. domě).

Navštěvovala jsem několik kroužků tanečních, výtvarných, přírodovědných a také lidovou školu umění, kde jsem úspěšně absolvovala obor literárně dramatický pod vedením profesorky Radky Kratochvílové - Svobodové. Ta mi, coby dospívající holčině velmi rozšiřovala pedagogické, výtvarné i duchovní obzory v jinak omezeném socialistickém vzdělávacím klimatu a jsem ji za to dodnes velmi vděčná.

A tak, jak bylo pestré mé dětství, je pestrý i můj život s životním číslem 30. Barvy, vůně, byliny, esence, hudba, tvořivost a zejména Světlo jako hledaná a následovaná konstanta, smysl všeho bytí.....
Můj život byl a je na prožitky s lidmi opravdu bohatý ...
Nazvala bych to vysokou školou života.
Jsou tu samozřejmě i různé kursy, certifikace a dlouhodobé působení...
Více o tom naleznete na mých stránkách o květových esencích proklikem na fotografii níže